|
|
Adipózní estrogenizace a další antropologické aspekty obezity
Novák, Jan ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Tato práce představuje antropologický pohled na obezitu. V práci je uveden koncept adipózní estrogenizace a popsán vztah k morfologii pánve. Dále jsou popsány sekulární změny v prevalenci latentní obezity, konsekvence a etiologie tohoto stavu. Práce rovněž ověřuje validitu nástrojů pro hodnocení chronotypu, následně tyto metriky dává do souvislosti se sociodemografickými faktory včetně obezity. Stěžejní část představuje studie zaměřená na změnu morfologie kostěné pánve v kontextu pubertální historie obezity. Jde o logitudinální studii (n = 238) s antropometrickým vyšetřením po 8 letech a stanovením pohlavních hormonů. Dospělí muži s historií obezity měli více gynoidní (relativně širší) morfologii kostěné pánve a alteraci hladin pohlavních hormonů, tj. snížení hladin testosteronu a zvýšení relativního podílu estradiolu vůči testosteronu, tzn. estrogenizaci. Jejím odrazem byla habituální feminizace pánve, která funguje jako marker estrogenizace a retrospektivní marker obezity. V kontextu této studie je doplněn Letter to Editor jako korekce k publikaci, která tyto výsledky interpretuje jako možné vysvětlení kratší 2. doby porodní u žen s historií obezity. Další část se zaměřuje na etiologii, konsekvence a sekulární trend latentní obezity. V této oblasti jsou představeny 2 studie. První sledující...
|
|
|
Úroveň vybraných motorických schopností a adipozity u dětí v předškolním věku.
Galář, Jakub ; Vokounová, Šárka (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na prokázání zhoršující se úrovně tělesné zdatnosti nárůstem obsahu tuku v těle u dětí v předškolním věku. Obě tyto negativní změny jsou u dětí považovány za reakci na měnící se způsob života se snižováním pohybové aktivity. Tato zhoršená situace se projevuje zvýšeným výskytem obezity. Výzkum probíhal od dubna 2017 do července 2017 a bylo do něj zahrnuto 176 dětí (87 chlapců a 89 dívek) z mateřských škol ve věkovém rozpětí 4 - 6 let. První metodou bylo zjišťováno množství podkožního tuku v těle prostřednictvím měření kožních řas. U dětí byla měřena kožní řasa tricipitální (nad m. triceps brachii) a kožní řasa subscapulární (řasa nad lopatkou). Druhou metodou bylo provedení motorických testů. Běh na 20 metrů charakterizuje rychlostní schopnosti dítěte. Skok do dálky charakterizuje explozivní sílu dolních končetin, koordinaci a obratnost. Hod míčkem do dálky nám testuje explozivní sílu horních končetin spojenou s obratností a koordinací. Závěrem bylo u dětí zjištěno procento podkožního tuku metodou odhadu podílu tukové složky podle Slaughtera. Porovnání dlouhodobých změn bylo provedeno s dalšími dvěma studiemi, a to studií z roku 1977 (Pařízková, 1977) a studií z roku 2010 (Dvořáková, Baboučková, Justián, 2010). Výsledky našeho výzkumu nám prokázaly signifikantně...
|
|
| |
host ::
RSS.